Demona2Byla nejen milá a vstřícná, ale také vytrvalá a houževnatá. A to nejen na dostihové dráze a později i v chovu, ale vlastně po celý svůj život. Když před 30 lety, 10. listopadu 1990, v rodném hřebčíně Moszna stářím uhynula, chybělo jí jen 2,5 měsíce, aby se dožila 30 let. Dlouhou dobu označovaná za nejlepší poválečnou klisnu Polska, dvojnásobná vítězky Velké varšavské a jedna z legend tamního turfu. Masisova dcera Demona.

 
Na začátku 60. let, kdy se začala rozvíjet přeshraniční spolupráce východoevropských hřebčínů a klisny na výměnu putovaly k zajímavým hřebcům v okolních zemích, neměl československý chov zrovna moc co nabídnout. Nabídka tuzemských plemeníků nesnesla srovnání například s Polskem, ale i jinými zeměmi bývalého východního bloku. Existovala však jedna výjimka - Masis. Ten v roce 1960, kdy za ním z Polska přijely klisny Dziwozona a Genua, sice teprve vstupoval do své čtvrté připouštěcí sezóny, tudíž jeho první dvouletí přišli na dráhu až v průběhu roku, polští chovatelé ale věřili, že se v chovu prosadí stejně jako na dráze. Z našeho pohledu je zajímavé, že obě klisny, které za ním z Polska přicestovaly, byly dcerami hřebce San (Leb w Leb), jehož mateřským otcem byl Magasan, syn jednoho z nejlepších plemeníků, který kdy na území našeho státu stál - St. Simonova syna Matchboxe.

Související: Před stoletím a čtvrt přišel Matchbox do Napajedel. Zanechal ale stopu, která je dodnes patrná v rodokmenech velkých vítězů

Připuštění dopadlo výborně, hřebčínu Moszna se z něj narodily dvě klisny a nejen v Napajedlích, ale asi ani v samotné Moszně netušili, že o tři roky později budou obě reprezentovat Polsko na Mezinárodním mítinku socialistických států. 

Tři Masisovy dcery a Cena Prahy na Mezinárodním mítinku v Berlíně

Genua, dcera vítězky Velké varšavské Genovy, na jejíhož otce Villarse (Sunstar), vítěze Prince of Wales Stakes, byla úzce 3x2 prochována, přivedla o rok později na svět hnědku Geronu. Ta patřila k hvězdám ročníku, vyhrála Nagrodu Liry, což je polská varianta Oaks, a, jak jsme již zmínili, dokonce reprezentovala Polsko na Mezinárodním mítinku. Tam nejprve získala druhé místo v Ceně Kijeva za sovětským Chorogem (Riding Mill), z našeho pohledu zajímavější je ale její třetí místo v Ceně Prahy, což bylo takové mezinárodní Oaks klisen socialistických států. To tehdy v Hoppegartenu vyhrála sovětská Tamaň (Maranon) v sedle s žokejem Laksem, ale hned za ní se seřadila trojice Masisových dcer - Demona, Gerona a nakonec Libye, československá zástupkyně, která tři týdny poté vyhrála Podzimní cenu klisen, neboli tehdejší československé Oaks. Klisnou, která se z Masisových dcer ukázala nejlepší, byla Demona, produkt spojení Masise s výše zmíněnou Dziwozonou.

Jediná klisna, která dvakrát vyhrála polský vrchol

Dziwozona byla úspěšnou dostihovou klisnou, doběhla třetí v Oaks a v chovu založila velmi rozšířenou rodinu. Tři její dcery narozené před Demonou dokázaly posunout rodinu do dalších generací, žádné se to ale nepodařilo takovým způsobem jako Demoně. Ale k tomu bylo ještě daleko. Když se chladného zimníno rána 30. ledna 1961 v Moszně narodila, popisovali ji jako nenápadné hříbě. Brzo se ale stala velmi oblíbenou - ráda a rychle navazovala kontakt s lidmi, byla takový mazel.

Se soupeři se ale nijak nemazlila. Když přišla do Sluzewiece do tréninku, ukazovala se už jako nadějná klisna a jakmile vstoupila na dostihovou, začala vítězit. Vyhrála hned svůj debut a v první sezóně nenašla v žádném ze čtyř startů přemožitele, byť startovala i ve vrcholech jako Nagroda Stolicy či především v Nagrodě Ministerstwa Rolnictwa, nejvýznamnějším dostihu pro dvouleté.

Nepřehlédněte: Dostihy v Lysé nebudou, oznámil dnes pořadatel prostřednictvím stránek Jockey Clubu

Ve skvělých výkonech pokračovala i ve třech letech. Postupně vyhrála Nagrodu Rulera (polské 2000 Gns), Nagrodu Iwna, což je tamní obdoba Velké červnové a soupeře nenašla ani v polském derby. Bodovala i za hranicemi. V Ceně Prahy na mítinku v Berlíně sice byla poprvé poražena, ale přesto neodjela z mítinku s prázdnou - vyhrála totiž Cenu Berlína. A na mezinárodní scéně uspěla ještě jednou na podzim ve Freudenau, kde zdolala výkvět rakouských tříletých v tamním Saint Leger. Svou dominanci domácímu turfu stvrdila suverénním triumfem proti starším ve Velké varšavské a sezónu zakončila s bilancí šesti vítězství a jednoho druhého místa ze sedmi startů. 

demona pomnikNa dráze zůstala i následující rok a v úspěších nijak nepolevovala. Pak ale přišel Mezinárodní mítink, který se tehdy konal ve Varšavě a s ním první velká porážka. Navzdory výhodě domácího prostředí skončila v Ceně Budapešti na 2400 metrů až pátá, přičemž porazila pouze sovětského Adveduka (Element). Reputaci si následně vyspravila druhým místem v Ceně Varšavy na 3200 metrů, ale sedmidélková porážka od sovětského Gajera (Raufbold) nebylo to, co varšavští diváci od Demony očekávali. Navzdory těmto porážkám ale o korunu polské královny nepřišla. V říjnu znovu deklasovala domácí konkurenci ve Velké varšavské a stala se první a dodnes jedinou klisnou, která nejvýznamnější dostih polského kalendáře vyhrála dvakrát. Do chovu pak odcházela s bilancí 18 startů, 14 vítězství, 2 druhá a 1 třetí místo. 

Skvělá na dráze, neméně výjimečná i v chovu

Zdaleka nebývá pravidlem, že klisny úspěšné na dráze jsou výbornými i v chovu. Staří chovatelé si spíše v chovu cenili jejich dcer než vlastních šampiónek, Demona však v chovu dokázala velmi úspěšně navázat na to, co předváděla na dráze. Do svých 23 let, ve kterých byla penzionována, přivedla na svět 12 hříbat, z nichž 11 se ukázalo na dostihové dráze a 10 z nich zvítězilo. Tím nejlepším byl hřebec, kterého si možná pamatujete z Mezinárodního mítinku 1981 v Chuchli - vítěz polského derby Demon Club (Club House). Ač v Praze jako favorit zklamal, v chovu byl velmi úspěšným plemeníkem, s jehož krví se setkáváme dodnes. 

A to nejen v Polsku - je například otcem vítězky Velké ceny Prahy z roku 1989 Inercjy, která běhala v barvách JZD Březůvky, ale podstatně větší vliv na český turf měl jako mateřský otec koní, kteří byli do Česka importováni. Byla jich dlouhá řada a vyjmenovat všechny by bylo výrazně nad rámec tohoto článku, a tak se soustřeďme jen na ty nejúspěšnější. V první řadě to byli potomci jeho dcery Urody. Ta byla bezpochyby velmi "úrodnou" a českému turfu dala nejen vítěze Saint Leger, Červnového poháru a pátého z derby Urodose (Two-Twenty-Two), ale také Urana (Exaltation), který v Českém derby finišoval v roce 2010 druhý za Talgadem (Lomitas). Výborně si vedl i její syn Ursan (Don Corleone), který sice na rovině zdaleka nebyl takovou hvězdou jako jeho dva polobratři, ale na překážkách je dohnal. Vyhrál deset steeplechase a cross-country dostihů a do historie českého turfu vstoupil nejen jako vítěz Prvomájové steeplechase, ale především jako premiant dvou ročníků Poplerova memoriálu.

Takřka legendou se v chovu překážkových koní stala Demon Clubova dcera Toskanella. Klisna, které se podařilo vyhrát tradiční Nagrodu Sac-a-Papier, v chovu excelovala díky svému synovi, trojnásobnému vítězi Velké pardubické Tiumenovi (Beaconsfield) a její dcera Trebia (Special Power) dala život dalšímu velmi výjimečnému steeplerovi Trezorovi (In Camera).

Tiumen
Krev Demony koluje i v žilách trojnásobného vítěze Velké pardubické Tiumena. Foto Zenon Kisza

O vlivu Demon Cluba bychom mohli psát ještě dlouho, ale zatímco jeho příběh je dost známý, méně se ví, že v chovu působil i druhý syn Demony hřebec Damon (Mehari). Ač zdaleka nedosáhl takových výsledků jako jeho slavnější polobratr, rozhodně se v chovu neztratil. Z našeho pohledu je z jeho potomků nejzajímavější klisna Dziarska, jejíž syn Dzulio (Dakota) vyhrál v roce 1990 Starohájské derby a Dzuliova pravá sestra Dalida II triumfovala o 4 roky později ve slovenské Jarní ceně klisen.

Vliv Demony se ale šířil nejen prostřednictvím jejích synů, ale samozřejmě i dcer. Z těch si nejlépe vedla Diamanta (Mehari), vítězka Nagrody Mosznej a čtvrtá z polských Oaks, a především matka 4 vítězů, z toho dvou klasických. Její nejúspěšnější potomek nám opět připomene, jak se polským chovatelům dařilo pracovat s krví českých plemeníků, neboť oním nejúspěšnějším potomkem byl Behistounův syn Disco. V roce 1979 narozený hřebec patřil k polské elitě 80. let, vyhrál mj. Nagrodu Rulera, neboli tamní Velkou jarní cenu, doběhl druhý v derby a čtvrtý v Saint Leger. Výborně si vedla i jeho polosestra Diamina (Parysów), mezi jejímiž 5 triumfy ční vítězství v Oaks a v Ceně Prahy na Mezinárodním mítinku. Získala i řadu umístění včetně třetího místa ve Velké varšavské, do análů českého turfu se ale zapsala hlavně jako bába Determinacje (Sorbie Tower), vítězky českých i slovenských Oaks a dalších 5 jedničkových dostihů v první dekádě tohoto století. 

determinacja oaks
Z rodiny Demony pocházela i vítězka Oaks a dalších významných dostihů Determinacja. Foto Zenon Kisza

Z rodiny vzešla i řada dalších výborných koní, možná si pamatujete na favorita Československého derby z roku 1990 Dandyho (Dakota). Toho sice na tehdejší improvizované tribuně v Chuchli při náhradním provozu mocně povzbuzovala ekipa polských fanoušků, jejichž obří vlajka bránila ostatním ve výhledu, k ůspěchu mu ale nepomohla. Vítěz Nagrody Syreny či Nagrody Rzecznej stačil jen na šesté místo, zatímco vítězství patřilo napajedelskému Gimtovi (Lincoln). Hřebci, který byl Masisovým vnukem a stejně jako Demoně i jemu v žilách kolovala nejen krev mnohonásobného šampióna československých plemeníků, ale i, byť jen v malinkých kapkách, i jeho slavného předchůdce v moravském hřebčíně Matchboxe (St.Simon).

Bohužel Masisovu krev už dnes v rodokmenech českých odchovanců moc často nenajdeme (světlou výjimkou budiž Hegnus), Demona nám však ještě dnes může připomenout, jak skvělou krev jsme tu tehdy měli.

Miloslav Vlček
   








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking