Behistoun4Československý turf 80. let by bez něj vypadal úplně jinak. Když byl 28. srpna 1973 v Anglii zakoupen tehdy desetiletý černý hnědák Behistoun (O'Grady), byla to pro československý chov mimořádná zpráva. Když o měsíc později přijel do Napajedel, přišla s ním naděje, že domácí chov získal mimořádně zajímavého plemeníka.





Vítěz amerického dostihu na pozvání

Behistoun se narodil 2. května 1963 ve Francii v chovu Aleca Weisweillera. Dostihovou kariéru absolvoval ve Francii, kde jako dvouletý startoval 4x, zvítězil ve třech dostizích a doběhl třetí v ceněném Grand Criteriu. Ve třech letech zvítězil 2x ze sedmi startů a to v Prix Lupin a v americkém Washington D.C. International, druhý doběhl v Prix Greffulhe a třetí ve francouzském derby - Prix du Jockey Club a Grand Prix de Saint Cloud. Úspěch v americkém Laurel Parku, kam byl na Washington D.C. International pozván a kde skvělým finišem zdolal sovětského Anilina, možná sehrál i velkou roli při výběru hřebce, byl však především využit pro jeho propagaci. V dobovém tisku byl díky přeceněnému významu dostihu na pozvání prezentován dokonce jako nejlepší kůň na světě, byť tehdy už WDCI ztrácel svůj význam.

Ve čtyřech letech startoval 4x, zvítězil v Prix Ganay, kde porazil mj. vítěze derby Nelciuse či premianta Prix de l'Arc de Triomphe Bon Mota. Dostihovou kariéru zakončil dvěma neúspěšnými starty v pěti letech. Celkem ze 17 startů vytěžil 6 vítězství a 6 umístění, vydělal 1,132.059 FF a 90.000$.


Unikátní snímek zobrazující v první polovině Behistounův triumf ve Washington D.C. International

Z anglického Meddler Stud do Napajedel

V roce 1969 byl zařazen do chovu v anglickém Meddler Stud Kentford, po krátkém a nepříliš úspěšném působení v tamějším chovu byl v srpnu 1973 zakoupen pro český chov. Zde začal působit v roce 1974 v napajedelském hřebčíně, ve kterém s výjimkou let 1984-85, kdy byl vyměněn za Mehariho do Polska a také krátkého působení na sklonku kariéru v sezónním hřebčíně Padělky, strávil celou svou chovnou kariéru. Pro choroby stáří byl Behistoun 23. října 1990 utracen a následně pochován v napajedelské rotundě vedle svých slavných předchůdců.

Podobně jako později Corvaro či ještě později Rainbows for Life i Behistoun k nám přišel v době, kdy mu na českých tratích udělal solidní jméno již dříve importovaný potomek. V případě Behistouna jím byl motěšický Hughen, který ve stejném roce, v němž byl v srpnu Behistoun koupen, vyhrál Cenu tříletých hřebců, doběhl třetí ve Velké červnové a čtvrtý v Derby i Velké jarní ceně.

Do československého chovu vstoupil Behistoun poměrně výrazně. Jeho prvním potomkem v novém působišti byla klisna Vera, úspěšná sprinterka a posléze i úspěšná matka. V prvním ročníku měl Behistoun i jednoho ze svých vůbec nelepšíchh potomků Nikolase, byť ten se prosadil až jako čtyřletý, kdy proběhl vítězně cílem tehdy opravdu mezinárodní Kincsem díj, ale po diskutabilním protestu domácích byl přesunut na druhé místo. Nikolasovo jméno ale zůstane navždy nejvíce spjato s mezinárodním mítinkem roku 1981 v Praze, kde po skvělém finiši získal v posledním dostihu mítinku našim barvám první vítězství.

Nikolas2
Kdo ten dostih viděl, nezapomene na něj. Nikolas v cílové rovině Ceny Berlína beznadějně zavřený na bariéře, Ferdinand Minařík v jeho sedle hledá, kudy se ze sevření dostat. Pak najde prostor, rozhoupe Nikolase k fantastickému finiši a za bouřlivého nadšení tribun získává první a poslední české vítězství. Foto Marek Skála

Ale ne vždy stálo štěstí na Behistounově straně. V prvním ročníku měl také nadějného Valeriuse, který jako dvouletý ve dvou startech nenašel přemožitele, zvítězil i v Ceně zimního favorita, ale v zimě musel být utracen.

Jediný derby vítěz i plemeník, co založil linii

V druhém ročníku měl Behistoun svého jediného vítěze derby hřebce Valdaje, který v památném souboji zdolal pozdějšího Koně roku Spartu, ale také hřebce, který zajistil pokračování Behistounovy linie byl  jediným Behistounovým synem, který tuto krev dále rozvíjel - sovětského Rauta. Jeho matka Raguza se do Napajedel dostala v rámci pravidelné výměny klisen na připuštění, zatímco napajedelské klisny tehdy do sovětského Voschodu putovaly za Ivory Towerem (Luminary) či Athens Woodem (Celtic Ash).

Statistiky výsledků Behistounových potomků v ČR a SR na rovině 

  potomků startů vítězství Zisk (Kčs) umístění v šampionátu
1977 15 40 7 201000 7.
1978 20 112 16 381000 3.
1979 32 163 19 793600 1.
1980 33 175 21 878700 1.
1981 32 189 33 1271200 1.
1982   160 22 875350 1.
1983 35 133 20 740950 2.
1984 39 170 26 820300 1.
1985 39 169 20 725950 3.
1986 38 132 10 363050 6.
1987 22 99 16 434300 7.
1988 3 14 2 81200 43.
1989 15 45 4 106100 49.
1990 17 90 10 155100 31.
1991 7 33 2 50400 67.
1992 5 26 4 37200 97.
1993 9 36 2 218100 25.
1994 8 34 2 47700 84.
1995 1 5 1 33680 124.
1996 1 8 1 52780  
1997 3 6 0 7700  
1998 1 6 0 7700  
celkem   1845 238 8283060  


Z dnešního pohledu se zdá, že především sovětští, ale i polští chovatelé dokázali z Behistouna získat více než naši. Kromě Rauta patřil k výborným koním i Goboj, v Polsku si velmi dobře vedli Disco a Dum-Dum. Samotný Raut v pěti startech nenašel přemožitele, ale týden před derby s žokejem utekl, absolvoval čtyři okruhy kolem závodiště a tím jeho dostihová kariéra skončila. Goboj se prosadil i na mezinárodním mítinku kde zvítězil v Ceně Moskvy, doma mimo jiné získal druhé místo v derby.

Zřejmě nejkvalitnějším Behistounovým potomkem na českých drahách byl z jeho zdejšího sedmého ročníku pocházející Kleón. Hřebec se specifickou cvalovou akcí se po zklamání v derby, ve kterém doběhl čtvrtý za polskou dvojicí Juror - Kojak a překvapením ročníku Ekrazitem, ori­entoval na distanci 1800 metrů a na této trati kraloval po dva roky nejlepším koním socia­listických států, když získal dvakrát po sobě Cenu Berlína na mezinárodním mítinku. Osudným se mu ale stal výlet do Německa, kde se měl poměřit s koňmi grupové úrovně, ale v dostihu se zranil tak nešťastně, že musel být utracen. 

Kleon CenaBerlina
Kleón vítězí v Ceně Berlína na Mezinárodním mítinku. Foto archiv

Behistounova produkce byla schopná se uplatnil na všech distancích, byť vytrvalecké přece jen převažovaly. Na druhou stranu ty největší úspěchy dosáhli jeho potomci na distanci o něco kratší. Jeho kariéra plemeníka byla velmi bohatá, patřil k nejúspěšnějším plemeníkům i v rámci zemí tehdejšího kongresu. Na druhou stranu Behistoun přišel v době, kdy ve zdejším chovu neměl žádnou konkurenci (Scottish Rifle dorazil o 6 let později) a z tohoto pohledu jej asi nelze hodnotit jednoznačně. Jeho kariéra byla také svého času předmětem diskuzí, tehdejší přední publicista Petr Kaňka dokonce publikoval názor, že jeho import byl pro český chov katastrofou. Vycházel ze skutečnosti, že nákup Behistouna na dlouhou dobu zablokoval veškerý přísun plemeníků, ale také většinu nejlepších zdejších matek. Navíc byla výrazně přeceněna Behistounova výkonnost a přehlédnut jeho neúspěch v anglickém chovu a ani Behistounův otec O'Grady nepatřil k úspěšným plemeníkům. Nicméně těžko lze zpětně odhadovat, jak by se v tehdejší době a velmi limitovaném přídělu deviz vyvíjel import ple­meníků, kdyby Be­histoun dovezen nebyl. 

Smůlovaté kariéry jeho synů u nás, excelentní Raut v Rusku

V jednom směru ale Behistoun jedno­značně zklamal. Nedal v českém chovu důstojného nástupce. I to ale mělo své příčiny. Zařazeni byli vedle Hugbena Nikolas, Macao, Vavřín a Vagraj, kteří se všichni potýkali s až neuvěřitelnou smůlou a s výjimkou impor­tovaného Hugbena všichni skončili své působení v chovu předčasně. Navíc ten nejlepší z jeho synů Kleón, který se mohl stát Behistounovým nástupcem v Napajedlích, odešel dříve, než mohl být do chovu zařazen.

Suverénně nej­ús­pěšnějším Behistou­novým synem v chovu tak byl sovětský Raut, který dal celou řadu vynikajících koní a s jeho krví se v rodokmenech nej­úspěšnějších koní v Rusku i ostatních státech bývalého SSSR můžeme občas setkat, navzdory totální dominanci importů z USA, ještě dnes. Jeho snad největším tamním úspěchem byl doběh sovětského derby v roce 1984, ve kterém zvítězil jeho syn Art a Rautův triumf korunoval druhým místem další z úspěšných Behistounových synů Farat. Oba dva se uplatnili velmi dobře i v chovu a tato trojice výrazně ovlivnila celý sovětský turf. Dokladem mùže být třeba Boľšoj priz (Oaks) z roku 1990. První tehdy doběhla Avirona (Raut), druhé místo získala Arena (Art) a třetí Džulfa (Farat).

Goracij
Tušili jste, že se Behistounova linie prosadila i v grupovém dostihu? V roce 1994 zvítězil v Oleander Rennen (Gr.3) Rautův syn Goracij, později krátce působící ve slovenském chovu. Hřebec zajímavě postaveného rodokmenu vyhrál supervytrvalecký dostih v péči Miro Weisse, pár let poté v něm uspěl i Darsalam. Reprofoto Katalóg plnokrvnných žrebcov.

Chyběl vhodný partner jeho dcerám

Jako Relicův syn z matky po Worden II měl Behistoun předpoklady uspět jako producent výtečných matek. I v této kategorii se Behistoun prosadil, jeho dcery daly celou řadu výborných koní i klasických vítězů. Nicméně jejich produkci chybí výrazná individualita schopná se prosadit i v silnější konkurenci v zahraničí. Je asi symbolické, že jedinou výjimkou byl v Napajedlích narozený Census (Amyndas), který byl ale trénován v Polsku. Tam patřil k nejlepším dvouletkům, jako tříletek nejprve ukázal nedostatek vytrvalosti (pátý v Českosloven­ském derby), posléze se našel na distanci 1800 metrů, ale ještě více mu sedělo 1400 metrů. Na této distanci získal i vítězství v Ceně Bukurešti na mezinárodním mítinku.

Z produkce startující na českých a slovenských drahách se nejlépe dařilo klasickým vítězkám - sestrám Vadaře a Vakacii, a potom vítězi Zlatého poháru Chamillovi, byť vedle nich daly jeho dcery ještě řadu jedničkových vítězů. Z pohledu početní příležitosti jakou dostal, ale také kvality rodin, ze kterých jeho dcery pocházely, to vypadá jako hubený výsledek. Všichni čtyři zmínění potomci Behistounových dcer mají ve svém rodokmenu výrazný vliv Nasrullaha, tři posledně jmenovaní pocházejí přímo z linie Nasrullah. To možná trochu osvětluje nedostatek šampiónů v produkci Behistounových dcer. Vhodných pleme­níků z Nasrullahovy linie v českém chovu mnoho nebylo, spolu s příchodem Dara Monarcha, jako zřejmě nejúspěšnějšího a nejvhodnějšího plemeníka pro Behis­tounovy dcery, pak zase přibývalo i kvalitních importů, které domácím odchovancům, zahrnujícím i ty z Behistounových dcer, výrazně ztížili možnost prosazení se. Ať ale Behistouna hodnotíme jak chceme, neoddiskutovatelným faktem zůstává jeho zcela mimořádný zásah do československého turfu v 70. a 80. letech, kterého v té době nedosáhl žádný jiný u nás stojící plemeník.

Miloslav Vlček












    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking