Během Heydrichiády byl německými okupanty zatčen a 9. června 1942 na Kobyliské střelnici ve věku 42 let popraven Ing. Bohumil Tichota, někdejší šampión amatérských jezdců a také úředník Ministerstva zemědělství (kde byl mj. podřízeným dr. Otakara Frankenbergera, nacisty popraveného jen o pár měsíců dříve), který se lví měrou zasloužil o záchranu napajedelské chovu.

 
Rodák z Ježov u Klatov sbíral své první zkušenosti s dostihovými koňmi ve stáji J. Pálfyho. Po vystudování pražské zemědělské fakulty byl, a to na základě doporučení legendy české hipologie profesora Františka Bílka, přijat na Ministerstvo zemědělství jako referent pro chov koní.

Jeho jméno bylo a zřejmě navždy bude spojeno především s napajedelským hřebčínem, byl to totiž právě Tichota, který se v době krize napajedelského panství Marie Baltazziové, která se výrazně dotkla i hřebčína v jejím vlastnictví, zasloužil o to, že do neřešitelné situace vstoupil prostřednictvím Ministerstva zemědělství stát a v době, kdy se majitelka rozhodla hřebčín rozpustit a chovný materiál rozprodat do zahraničí, přešli napajedelští koně do rukou státu. Později přešel na stát i samotný zadlužený hřebčín, když se ministerstvo dohodlo na výměně zařízení hřebčína a napajedelských pozemků za jiné s firmou Baťa, která majetek získala v dražbě.

Prestiž si získal i v předválečné Evropě, když na kongresu evropských chovatelů A1/1 v Nice v roce 1938 přednesl významný projev na téma "Anglický plnokrevník ve střední Evropě a organizace jeho chovu v Československu pomocí nákupů plemenných koní ve Francii a Irsku".

Po válce, přesně 20. října 1945, získal za svůj neohrožený a zásadový postoj Čs. válečný kříž a na návrh prof. Václava Michala byla po něm pojmenována tehdejší Podzimní cena klisen, klasický dostih pro tříleté klisny na trati 2400 metrů. Jeho jméno nosil dostih dlouhou řadu let, v posledních letech ale bylo Tichotovo jméno z názvu vypuštěno a běhá se pod celosvětově používaným názvem Oaks. (miv)

• Další