Před 31 lety, 28. června roku 1990, ve věku 77 let zemřel Jaroslav Houra, bývalý úspěšný žokej a později neméně úspěšný trenér dostihových koní, který i po ukončení aktivní činnosti působil jako poradce a manažer dostihových stájí.

 
Jaroslav Houra se narodil 13.4.1913 v Chodounech u Roudnice. Původně se chtěl vyučit elektrikářem, ale protože jej všude kvůli nízké hmotnosti nechtěli přijmout ("vážil jsem 26 kilo i se zimníkem a botama"), odepsal na inzerát "Přijmou se chlapci do 15 let a 30 kg", aniž by měl představu, o jaké zaměstnání se jedná. Tak začala kariéra jedné z nejvýraznějších postav našeho turfu.

Dařilo se mu od samého počátku. Již v učení u Jaroslava Rosáka se mu podařil husarský kousek, když v roce 1930 ještě jako jezdčík získal s 19 vítězstvími šampionát dostihových jezdců na rovině. O dva roky později vyhrál s Rekem Československé derby, a až do roku 2010, kdy v sedle Talgada vyhrál derby Maria Rossak, byl nejmladším vítězem derby. Následující léta jej ale na našich drahách moc vidět nebylo, protože byl angažován na drahách v zahraničí, hlavně ve Vídni.

Po absolvování vojenské služby v letech 1937-37 u dragounů jezdil krátce pro trenéra Truhláře, v letech 1940-45 u trenéra Richtera. V roce 1945 se stal trenérem koní xaverovské stáje, ke kterým se vrátil po znárodnění. Právě s nimi slavil jako trenér největší úspěchy, ke kterým patří 5 titulů šampióna trenérů. Jeho zřejmě nejslavnějším svěřencem byl ryzák stáje Pluto Liberál, který nejen že v roce 1948 přinesl Hourovi první vítězství v Československém derby, ale o dva roky později, to ale již v barvách stáje Čs. státní statky, ovládl pod Karlem Havelkou nejvýznamnější dostih mezinárodního mítinku ve Varšavě Středoevropskou cenu lidově demokratických států.

V Československém derby slavil Houra úspěch ještě třikrát, mj. i v roce 1953 s Makarem, Masisovým pravým bratrem a později úspěšným plemeníkem v Bulharsku. Dokonce třikrát jeho svěřenci obsadili v derby první dvě místa a s celkovou bilancí 4 vítězství, 9 druhých a 7 třetích míst patří k nejúspěšnějším trenérům historie naší modré stuhy. Dařilo se mu ale i ostatních klasických dostizích - do Velké jarní ceny nasedlal 5 vítězů, do Jarní ceny klisen a Saint Leger dokonce po šesti vítězích. (miv)

• Předchozí
• Další