Zatímco uplynulou sobotu si v Mostě střihnul s proutěnkářem Eisenherzem start v rovinovém Super Leram Handicapu, v pátek jej čekají Pardubice a start v šesti dostizích. Bude mezi nimi i první jedničková steeplechase cross-country pardubické sezóny Úvodní cross country Koroka, v níž žokej Jan Faltejsek povede sedmiletou Sardinii, na jejíž přípravě se společně s manželkou Alžbětou podílí. Pár dní před startem jsme si povídali nejen o Sardinii a jejích případných ambicích směrem k Velké, ale i třeba o Taxisu a ježdění v Itálii.  

    
Ve stájích v Osvinově dnes se se svou ženou připravuje 17 koní. “Je to tak akorát. Ne že bychom jich nezvládli i víc, ale takhle je to ideální,” říká Faltejsek. Má to štěstí, že se může opřít o dobrý tým. “Máme tady dobré lidi, na které se mohu vždycky spolehnout,” zdůrazňuje.

Před sezónou přibylo několik nových mladých nadějí. “Dva čtyřleté k nám poslal pan Bošek ze stáje BoKaBau, oba jsou pěkní, ale samozřejmě jsou to koně hlavně do budoucna a věřím, že budou fajn,” říká žokej na konto zatím nestartovavších Salleta (Planteur) a Bonnie Benett (Poet’s Word). Stejnou stáj zastupuje v Osvinově i taktéž čtyřletý Rexeek (Expert Eye), polobratr šampióna Rex of Thundera. Po slibném lednovém druhém místě v Pise s ním vyrazil před pár dny do Merana, ale dostih ve slibné pozici pro pád nedokončili. “Bohužel se něco nepovedlo, ale takové už překážkové dostihy jsou. V jednu chvíli sedíte na vítězi a druhou ležíte na zemi.”

Dalším nováčkem je stáj Dr. Charváta reprezentující No Risk (No Risk At All), vlastní odchovanec současného prezidenta Jockey Clubu ČR z jedničkové Nancy (Kapgarde). “Plánoval jsem s ním první Pardubice, že bych jej vyslal do nějakého bumperu, ale ještě to k tomu nebylo. Teď si o to říká jinak, tak jsme uvažovali jít s ním 8. května, ale ještě počkáme. Rád bych ale, aby se rozkoukal a někde začal. Je to pozdní zvíře takže se uvidí, kam se bude směřovat dál.”

Zbytek stáje tvoří koně, kteří už v Osvinově stojí nějaký ten pátek. “Stará garda, koně, kteří jsou už někam zařazení a jedou si tu svou ligu,” říká Faltejsek, zároveň však má radost, že všichni jsou zdravotně v pořádku. “Musím to zaklepat, ale u překážkových koní jsou ty průšvihy hned.”

Nepřehlédněte: Květnová akce na Pegastyl.cz: Třmeny ZDARMA k dostihovému sedlu

V Pardubicích se v pátek ukáže jeden z doyenů osvinovské centrály jedenáctiletý Korfu (Blue Coral). Předloňského vítěze kvalifikace, loni třetího v Ceně Labe, čeká trojkový handicap na 4500 metrů a podobnou cestou by měl jít i zbytek sezóny. “Top formu měl před dvěma lety a loni byl pěkně třetí v Labi, ale už je mu 11, nechci ho trápit kvalifikací, protože pro něj je to prostě moc dlouhé. Ale musím před ním smeknout, je to pan kůň,” neskrývá Jan Faltejsek obdiv k českému rodákovi z chovu Jiřího Charváta. Starosti, která s ním nyní má, jsou spíše úsměvnějšího charakteru. “Nemůžu ho na jaře odtučnit, protože i kdybych ho nechal jenom na vzduchu, tak on bude stejně spokojenej,” dodává se smíchem. “Je ještě trochu tlustej, ale už vypadá spokojeně. Kdyby dostával jen seno a vodu, tak nic jiného nepotřebuje a stejně bude takový jaký je. Před ním musí člověk klobouk dolů a trochu se k němu chovat,” říká Faltejsek, který by mu rád připravil příjemnou sezónu “aby byl zdráv a vesel”, protože možná už bude jeho poslední.

Protože Korfu je ostřílený mazák, u něhož ví, co může čekat, bude v pátek více zvědav na výkon Sardinie (Pop Rock), která se zúčastní Úvodní cross-country Koroka. “Je letos sedmiletá, to znamená, že už má věk i na Velkou. Ale uvidíme, jak sezónu zahájí a pak budeme řešit, co bude dál,” říká žokej, který nevylučuje, že by se letos na start Velké pardubické mohla postavit. “Udělala nám hodně radosti čtyřmi vítězstvími v řadě, pak přišla druhá ve Vltavě a to bylo trochu o tom, že jí chyběly zkušenosti. Jak byla pozdní a pořád rostla, trvalo dlouho, než se z ní stal hotový kůň - v podstatě až v těch šesti letech. Pořád jsme s ní byli opatrní a bylo moc fajn, že majitel byl s takovým postupem srozuměn a dokázal počkat.”

Právě zkušenosti s tamním závodištěm vidí Faltejsek jako klíčový faktor pro úspěch v hlavním stánku českého překážkového sportu. “Když to tam mají koně naskákané, je to pro ně obrovská deviza,” je přesvědčen. Možná i proto letos jako hlavní cíl pro Sardínii vidí Cenu Labe. “Když si řekne o něco víc, mohla by jít do Velké. Ale to nám musí říct sama,” dodává.

Nepřehlédněte: Z prvních 7 vyšetřených partnerek 7 březích. Rex of Thunder si v nové roli vede výborně

Když přišla řeč na Velkou pardubickou, nemohl jsem se Jana Faltejska, jejího sedminásobného vítěze, nezeptat na úpravy nejtěžší překážky a její možné důsledky včetně skutečnosti, že po úpravě doskoku narostl počet koní, kteří skončí před doskokovou hranou, což by před úpravami vedlo k pádu. “Myslím si, že úpravy, co se udělali, jsou správné. Nemůžeme si dovolit prostě špatnou reklamu, to tak je,” je přesvědčen Faltejsek. Problém vidí v rychlosti nájezdu na taxis a také trochu v čase konání slavného dostihu. “Byl bych rozhodně proto, aby se dostih konal ve dřív, protože v momentě, kdy se běhá tak jak dosud a je jasno, tak je to opravdu podobné situaci, když člověk jede v autě proti kopci a svítí mu do očí slunko. Také v takovém momentu nebudete šlapat na plyn a nepojedete na plný knedlík, a raději zpomalíte. A v tu chvíli je tady problém, protože ať člověk chce nebo nechce, tak taxis se musí najet v tempu 900 – 950 metrů za minutu. V Anglii když je nízko slunce, tak se vyřazují překážky z kurzu,” prezentuje svůj pohled na to, jak ikonickou překážku překonat a eliminovat chyby, kterých se na ní koně dopouštějí.

“Je to široký skok, to znamená, že je důležité mít koně shromážděného aby jel proti tomu skoku. A když se tak objeví v uvozovkách špatný vlak – koně, kteří jsou si nejistí, tak to ovlivní celé pole. A to je prostě za mě ta alfa omega. Pak se můžeme bavit, jestli tam dát nějaké bidlo, žbrdlení, nějaké nesmysly, já si myslím, že těch změn už jsme s tím skokem udělali dost, že další změny už by podle mě nebyly vhodné. Pro bezpečnost už se udělalo všechno, teď už je to otázka přípravy koní na ten dostih. Aby koně měli Pardubice načtené, naskákané,” míní. “Taxis je jenom větší hirda, která se musí dobře najet. Můj úkol na palubě je najít koni dá se říct optimální místo a aby dobře odskočil. Když jezdec sedí na koni, který sám jede proti skoku je to jednoduché. Horší, když není ten tah na branku nebo je to ovlivněno okolnostmi. Pak je to problém."

Stejně jako v minulosti i letos hodlá starty u nás prokládat ježděním v zahraničí, zvláště v Meranu, kam si pravidelně z Osvinova odskakuje. I z tohoto pohledu považuje základnu v Osvinově za výhodnou. “Pořád to mám do Merana relativně blízko, je to 8 hodin, což je dojezdová vzdálenost,” říká. A ač občas musí řídit, hodně mu pomáhají kolegové. “Mám štěstí v tom, že tady nedaleko je velká firma, jmenuje se Josef Váňa, takže si dost vycházíme v tomhle vstříc, za což jim moc díky” uzavírá.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další