Léta se v českém a dříve i v československém turfu traduje úsloví, že Derby vyhrává nejšťastnější kůň, zatímco Saint Leger nejlepší. Zakládá se však na pravdě? Jistě, každý z nás si nějaký případ, potvrzující tento mýtus, pamatuje. Nakonec byl jím i zatím poslední rok, kdy oba dostihy měly rozličné vítěze - sezóna 2017, v níž  se v derby štěstěna nečekaně usmála na Josepha, zatímco v Saint Leger se prosadila tehdy vycházející hvězda Nagano Gold. Je to ale pravidlo, nebo jen náhoda?

 
Pro zodpovězení otázky jsme sestavili listiny všech vítězů Českého (a Československého) derby a Saint Leger od roku 1946, kdy se Saint Leger běželo poprvé. A ač Generální handicap či dnes Klasifikace jsou subjektivním pohledem jednoho či dvou autorů, Jockey Clubem stanovených handicaperů, asi nenajdeme lepší měřítko jak určit, kdo byl v ročníku opravdu nejlepším koněm, a tak jsme jej použili i my. Následující tabulka ukazuje, jak si jednotliví vítězové vedli v posezónním hodnocení, respektive jaké místo obsadili v Generálním handicapu tříletých či nyní Klasifikaci tříletého ročníku.

Vítězové Českého derby a Saint Leger a jejich pořadí v hodnocení ročníku v Generálním handicapu
či později v Klasifikaci

* tučně zvýrazněni vítězové obou dostihů

Jak vidno, vítězové Saint Legeru se na vrchol hodnocení ročníku dostali celkem 32x, a to včetně dvou případů (rok 1950 a 2017), kdy se o prvenství museli dělit ještě s jedním tříletkem. Ovšem zatímco v případě Nagano Golda byl oním druhým tříletkem sprinter Ultimate Fight, vítěz z roku 1950 Patron se o první místo v ročníku dělil s derby vítězkou Svatavou. Z oněch 32 ročníků, kdy vítěz Saint Legeru stanul v čele své generace, je ale 13 takových, kdy onen premiant vyhrál i Derby. To sice příliš neodporuje zmíněnému mýtu, protože "ten nejlepší může být i tím nejšťastnějším", nicméně není to případ, kdy by vítěz Saint Legeru překonal v hodnocení vítěze Derby.

Vítězové našeho derby se na vrchol hodnocení ročníku dostali 42x, tedy zhruba o třetinu častěji než premianti Saint Leger, a to včetně započtení tří vítězů (Svatava, Nora Jeane, Touch of Genius), kteří se o první místo museli dělit. Navíc mezi vítězi našeho derby jsou 4 zahraniční účastníci (1951 - Pink Pearl, 1964 - Rih, 1970 - Norbert a 1984 - Juror), kteří generálním handicapem zachyceni nebyli a kteří mohli počet derby vítězů v čele handicapu rozšířit. Minimálně Juror (Saragan), mohu-li soudit jen ty, které jsem měl čest na dráze spatřit, by si to zasloužil.


Vítěz Českoslvoenského derby 1984 Juror patří ke čtveřici vítězů, která by k boření mýtu mohla přispět,
ale v českém handciapu zachycena nebyla. Foto Eduard Ziebiker

Z tohoto pohledu tak lze říct, že mýtus o vítězích Saint Leger neplatí. Vítězové derby stanuli na čele ročníku podstatně častěji než vítězové Saint Leger. Ke stejnému závěru dojdeme i pokud se na vítěze obou dostihů podíváme z pohledu průměrného umístění v ročníku. Vítězům Derby náleží v průměru 1,76. místo v pořadí nejlepších tříletých, zatímco vítězům Saint Legeru 2,37. místo v ročníku.     

Štastlivci, kterým to vyšlo a nešťastníci, co se "zahojili" v Saint Leger

Nicméně není v historii až tak málo případů, kdy Derby skutečně výjimečně sedlo koni, který už podobný výsledek nezopakoval či alespoň v derby porazil jinak třídovějšího soupeře a také je řada vítězů Saint Leger, pro které derby nebylo nejšťastnějším dostihem. Z té druhé kategorie Vás jistě napadne již v úvodu zmíněný Nagano Gold (Sixties Icon), mne ale jako první napadne jiný kůň - hvězda první poloviny 80. let Centurie (Lincoln). Dodnes famózní klisnu vidím cválat cílovou rovinou Derby s vlající rozmotanou bandáží za sebou, a pak její totální destrukci soupeřů v Saint Leger, který vyhrála v rekordním čase. A samozřejmě Lakmus (Wiesenklee), hvězda sezóny 1974, který se v Derby stal jednou z obětí hromadného pádu, ale svou nadvládu nad tříletým ročníkem ukázal mj. i v Saint Leger.


Jeden z těch, kteří se po derby už ze zdravotních důvodu na dráze neukázali - Medeo. Foto Zenon Kisza 

Myslím, že namalou roli na vzniku a hlavně životě zmíněného mýtu hrála skutečnost, že zvláště v 70. a 80. letech se řada Derby vítězů ani Saint Leger nedočkala. Chovu plnokrevníka u nás tehdy docela výrazně chyběla tvrdost a koně jako Sudan (Negresco), Nelson (Tuny) či třeba Cedros (Mehari) a řada dalších se Saint Legeru ani ve zdraví nedožili. Nakonec ale ani tento aspekt nevymizel. Vzpomeňme třeba na vítěze z roku 2007 Medea (Monsun), který se po vítězství v Českém derby již na dráze neukázal a ani letošního premianta Pacific Hilla (Nathaniel) letos na startu posledního klasického dostihu neuvidíme.

Pokles významu Saint Legeru

Z výše uvedené tabulky navíc lze vyčíst trend, který též jde proti směru zmíněného mýtu. Zatímco v prvních letech existence obou dostihů jejich vítězové vesmes obsazovali první a druhé místo, dnes je situace jiná. Už na přelomu tisíciletí postavení vítězů Saint Leger v hodnocení nejlepších tříletků pokleslo, nyní je tento trend ještě umocněn mj. i zahraničními starty soupeřů. Nicméně příklad posledních dvou ročníků ukazuje, že se to nemusí týkat jen posledního klasického dostihu. Zatímco až do roku 2017 neskončil nikdy Derby vítěz hůře jak na čtvrtém místě v hodnocení ročníku, Joseph se předloni, navzdory skvělému času, propadl až na 14. místo a loňská premiantka Blessed Kiss skončila společně se dvěma dalšími na pátém místě. 

Závěr: Mýtus zbořen!

Ač najdeme v historii řadu příkladů, kdy se vítězem Saint Leger stal nejlepším koněm ročníku, zatímco derby vítěz skončil v hodnocení až za ním, převaha Derby vítězů v handicapovém hodnocení je poměrně značná. Jistě i tuto neděli u chuchelského padocku při předvádění startujících v Saint Leger výrok zazní, podpořen neúčastí Derby vítěze Pacific Hilla, nicméně historie hovoří v neprospěch zažitého názoru.

Miloslav Vlček   


 

• Předchozí
• Další