krabcice 16 1Před třemi lety jsme Vám přinesli reportáž z centra Darhorse v Krabčicích, které mělo tehdy za sebou jen pár měsíců od otevření. Tehdy v létě jsme s majitelem tamního areálu Ing. Rostislavem Kopeckým chodili po tamních rozsáhlých pastvinách a Kopecký mi ukazoval hříbata, první, která se v Krabčicích narodila. Byl mezi nimi i tehdy nijak nápadný Lagaro, který o dva roky později získal titul šampióna dvouletých hřebců a letos vyhrál dva klasické dostihy, či Bonys, který doběhl třetí ve slovenské Velké jarní a následně i v Českém derby.


Tito dva, ale nejen oni se zasloužili o to, že je jejich chovatel aktuálně v čele žebříčku českých chovatelů, a to jak podle celkové sumy výher svých odchovanců, tak i podle průměrného výdělku na jednoho koně mezi chovateli s 5 a více odchovanci. Nejen to byly důvody, kvůli nimž jsem se vypravil do Krabčic znovu, abych si s Rostislavem Kopeckým povídal o tom, jaké ty předchozí tři roky byly a jaké očekává, že by mohly být ty následující. 

Máte za sebou tři roky chodu centra Darhorse, tréninkové centrály i chovatelského střediska. Soustřeďme se na to druhé. Co se za tři roky v Krabčicích změnilo, jak materiálně, tak i ve vašich chovatelských plánech?
KopeckyPůvodní idea chovu, s kterou jsem projekt Darhorse začínal, stále platí, jen její uvádění v život se ukázalo mnohem těžší, než jsem před třemi lety předpokládal. Potvrdilo se nám, že rozsáhlé a kvalitní pastviny jsou jedním ze základních pilířů chovu. Do značné míry převzatý systém odchovu koní praktikovaný v Juddmonte Farms se ukázal jako výborný s nulovým výskytem zlozvyků a psychických problémů u mladých koní. Jedná se o klíčové období po odstavu hříbat od kobyl s následným režimem společného ustájení, při kterém jsou na základě vzájemných vazeb vybírány skupinky tří až pěti odstávčat. Jsem stoupencem postupné a kontinuální přípravy mladých koní a z tohoto důvodu je u nás součástí chovu i příprava ročků do dostihového tréninku včetně jejich obsedání. Tento přístup klade zvýšené nároky na stájový personál a právě při jeho doplňování a profesionalizaci bylo nutné ujít dlouhou a náročnou cestu. Šéf může mít sebelepší nápady, ale bez kvalitních a především zodpovědných spolupracovníků nedokáže vůbec nic. V tomto ohledu musím poděkovat celému chovatelskému týmu pod vedením Ing. Karla Dvořáka.
Ve srovnání s našimi začátky u nás došlo k největším změnám v oblasti výživy všech koní v chovu. Domnívám se, že právě důrazem na výživu březích klisen se nám podařilo zkvalitnit prenatální vývoj hříbat. Velikostně i hmotnostně se již u narozených hříbat blížíme k limitu toho, co jsou klisny ještě schopny bez vážnějších zdravotních následků porodit. Podle mého názoru je především kvalita výživy březích klisen odpovědná za korektnost a vitalitu narozených hříbat.
Tou nejdůležitější změnou bylo, že se nám významným způsobem podařilo doplnit a zejména zkvalitnit skladbu plemeníků, s čímž souvisí i doplnění a rozšíření mateřského stáda klisen. Mohu říci, že letos poprvé byly do připařovacího plánu promítnuty praktické zkušenosti z našeho prvního tříletého ročníku. V předchozích letech jsem si připadal spíše jako věštec než chovatel. To, že odhad nebo intuice tolikrát vyšla, považuji s odstupem za malý zázrak. Chov je běh na dlouhou trať a odpověď ohledně správnosti současných rozhodnutí bohužel dostaneme až v roce 2020.
K řadě změn došlo také v oblasti materiálně-technických podmínek chovu. Rozšířil se počet zimních výběhů, vybudovala se nová stáj pro plemeníky a dále dvě nové stáje pro cizí klisny přijíždějící za našimi plemeníky. V současné době areál disponuje cca 150 boxy, což považuji za dostatečné. Letošní velmi náročná připouštěcí sezóna nám ale ukázala, kde máme rezervy a co je potřeba ještě zlepšit a to jsem si před třemi lety naivně myslel, že v této oblasti máme hotovo.

leogali bullyPulpit
Jedna z opor krabčického mateřského stáda Leo Gali s hřebečkem po Bully Pulpit

V letošní připouštěcí sezóně mělo Centrum Darhorse velmi silnou sestavu plemeníků včetně debutanta Zazou. Jaká byla sezóna?
Tady musím poděkovat za pomoc i výbornou spolupráci trenéru Šavujevovi, který má na kvalitě našich plemeníků velký podíl. Český chov především díky jeho ochotě získal jedinečnou příležitost ke zkvalitnění genetického materiálu. Očekával jsem, že toho čeští chovatelé využijí v mnohem větším rozsahu. Čistě z pohledu našeho centra připouštěcí sezóna dopadla velmi dobře. Skladba našich plemeníků přilákala přes 80 cizích klisen z toho většinu ze zahraničí. Velmi nás těší, že si k nám našli cestu chovatelé/majitelé z Německa, Rakouska, Švýcarska, Švédska, Dánska, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Itálie. To je přesně to, oč jsme dlouhodobě usilovali. Přesvědčit ale zahraniční majitele aby přivezli klisny do Česka bylo nesmírně složité. Bohužel český chov anglického plnokrevníka si v uplynulých desetiletích vybudoval v zahraničí velmi špatnou pověst. Tato hluboká nedůvěra se bohužel odráží i na naprosté neochotě kupovat koně odchované v Česku. Změnit tento zakořeněný názor je opravdu velmi složité. Většina zahraničních majitelů se opakovaně přijela přesvědčit o kvalitě našich podmínek i poskytovaných služeb. Bez splnění jejich představ by k nám prostě žádnou klisnu neposlali a to bychom mohli mít sebelepší plemeníky. Dnes už vím, že změnit tento stav nepomůže žádná reklama nebo sebelepší PR, ale pouze pozitivní osobní zkušenost těchto lidí. Ve dvou případech se nám chovatelé z Německa a Rakouska přiznali, že k nám úmyslně poslali klisny, o kterých dobře vědí, že špatně říjí nebo zabřezávají, a čekali, jak si s tím poradíme. Asi jsme obstáli, protože již dnes evidujeme velký počet objednávek na příští rok. V příštím roce by mělo přijet i několik klisen z Anglie, což bylo dříve naprosto nemyslitelné. Dobře si uvědomuji, že tyto dílčí úspěchy jsou jen vykročením na dlouhé cestě k úspěšnému chovu, ale domnívám se, že je to alespoň vykročení správným směrem.

Mateřské stádo centra DARHORSE    
jméno klisny rodokmen Připuštění 2016
CORCOVADA (IRE) Captain Rio – Misty Mountain, Namaqualand březí po ZAZOU
LEO GALI (IRE) Galileo – Reprise, Darshaan březí po ZAZOU
FIONE Rainbows for Life – Fermika, Security Risk březí po MAJESTIC MISSILE
LINDA (GER) Black Sam Bellamy – Larana, Lavirco březí po ZAZOU
THEA GIRL (IRE) Barathea – July Girl, Rousillon březí po MIKHAIL GLINKA
TISTA (FR) Anabaa – Timber Nymph, Woodman březí po MIKHAIL GLINKA
LENKA TOP (GER) Daliapour – Lorenza, Top Ville březí po MIKHAIL GLINKA
BLESSYOURPINKSOX (IRE) Cadeaux Genereux – Kumta, Priolo březí po ZAZOU
LADY KRISTINNE (IRE) Night Shift – July Girl, Kris březí po MAJESTIC MISSILE
BRITTANY (ITY) Mujahid – Fiorella Lolly, Saddlers' Hall březí po ZAZOU
GHALAPHADE (IRE) Galileo – Ruthie, Pursuit of Love březí po ZAZOU
LUXURIOUS (IRE) Galileo – Parvenue, Ezzoud jalová po ZAZOU
ANWILKA (GER) Dashing Blade – Arganta, Monsun březí po MIKHAIL GLINKA
FOOTSIE (IRE) Footstepsinthesand – Marlene-D, Selkirk březí po MIKHAIL GLINKA
FINITY RUN (GER) Hurricane Run – Finiti, Diesis březí po MIKHAIL GLINKA
NAJINSKA (GER) Areion – Najinskaja, Tannenkönig březí po MIKHAIL GLINKA
AUTHORITE (GB) Authorized – Passionate Girl, Grand Lodge březí po MIDSHIPS
ANDALOUSE (GER) Lando – Ariane Zwei, Big Shuffle březí po MIKHAIL GLINKA
DARIANE (IRE) Oratorio – Fearless Flyer (Brave Act) březí po MIKHAIL GLINKA
TRICOLLOR (GER) Lomitas – Trikolore, Königsstuhl nepřipuštěna
BERYASKA (FR) Librettist – Beryasa, Kahyasi nepřipuštěna


Když se ohlédnete za uplynulými třemi lety, co v nich bylo pro vás nejtěžší?
Udržet si víru nebo přesvědčení ve smysl tohoto chovatelského projektu v prvních třech letech kdy vše vypadalo naprosto beznadějně. Obrovské investiční náklady spojené s provozními a personálními problémy mi způsobily nejednu probdělou noc. Dobře jsem věděl, že projekt DARHORSE bude i bez započtení investic vždycky ztrátový, ale velikost provozních ztrát již měla pro mne likvidační potenciál.  

Naváži na Vaši odpověď a zeptám se, co se ještě nevyvíjelo během uplynulých třech let tak, jak jste si původně představoval a co naopak šlo lépe, než jste očekával?
Před třemi lety jsem předpokládal, že kapitálově silní majitelé, kteří nakupují dražší ročky na zahraničních dražbách, budou více patrioty a projeví větší ochotu nakoupit naše ročky, kteří pochází ze špičkových matek. Velmi překvapivé pro mne bylo zjištění, že majitelé jsou často ochotni bez váhání utratit desítky tisíc euro za koně odchovávané chovateli, o nichž a jejich podmínkách vůbec nic neví. Jsem přesvědčený o tom, že srovnatelná kvalita ročků lze u nás koupit za třetinovou i menší cenu a navíc se zárukou bezvadného zdravotního stavu. Do relací 30.000 euro považuji náš chov v současné době za plně konkurenceschopný. Určitou nevýhodou je omezený výběr, který bohužel při masovém importu nemůže být větší.


krabcice

Máte za sebou počáteční a asi i to nejnáročnější období. Změnil se během něho nějak Váš pohled na chov plnokrevníka?
S mírnou nadsázkou lze říci, že chov koní je rovnice o velkém počtu neznámých. V posledních letech jsem věnoval velké úsilí jejich postupnému odstraňování. Bohužel jsem došel k poznání, že tuto rovnici nikdy uspokojivě nevyřeším, ale pochopil jsem, že odstranění každé další neznámé přináší v chovu nezanedbatelnou výhodu. Toto poznání mne nutí k dalšímu hledání cest ke zlepšování podmínek chovu i genetického materiálu, ale tentokrát s hlubokou pokorou k nejvyšší instanci, kterou je příroda sama o sobě.

Deklarujete se jako komerční chovatelské centrum, ale řada mladých koní zůstává neprodána a běhá v barvách stáje DAR. Horší prodejnost ročků je dána jen zmíněným malým zájmem ze strany majitelů nebo jsou i jiné příčiny?
Mohu potvrdit, že od svého vzniku je chovatelský projekt DARHORSE komerčním projektem. To znamená, že všichni koně odchovaní u nás jsou primárně určení na prodej. Jedinou výjimkou může být potřeba budoucího zařazení některé klisny do chovu. Byl bych velmi spokojený, pokud by všichni naši odchovanci reprezentovali jiné stáje než DAR, která je míněna jako přestupní stanice na cestě k novým majitelům. Zájemci o naše koně by si měli uvědomit, že kvalitní odchov není levný a dobře odchovat ročka něco stojí a jen naše provozní náklady na jeho odchov se v současnosti pohybují ve výši cca 150.000,-Kč. Za menší částku to opravdu nejde a prodávat pod náklady není dlouhodobě možné. Pro srovnání současná průměrná západoevropská nákladovost na odchov ročka je cca 500.000,-Kč. Řada majitelů argumentuje možností koupit na evropských dražbách koně i za cenu pod 5.000 euro. Ale chovatelé, ochotní prodávat za takto nízké ceny, pouze „vymetají sklady“ tzn., že tito chovatelé v naprosté většině již větší část své produkce realizovali za výrazně větší peníze, a mají tak v podstatě vyděláno. Dlouhodobý hromadný import tohoto chovatelského odpadu za dampingové ceny měl logicky devastující dopad na český chov a donutil naše chovatele prodávat ročky za nákladové nebo spíše podnákladové ceny, což se logicky muselo odrazit na kvalitě chovu. Za tohoto stavu věcí jsem neviděl jiné východisko, než se orientovat na kvalitu za přijatelnou cenu. Jinými slovy v DARHORSU chceme zájemcům o naše koně nabídnout nejlepší poměr mezi kvalitou (výkonem) a cenou a to v přímém srovnání se západoevropskou produkcí.
Pro představu uvádím prodejní ceny ročků, které se pohybují v rozmezí 150.000,- až 300.000,-Kč s výjimkou potomků klisen připouštěných v zahraničí, kde se do ceny promítá cena připouštěcích poplatků. Např. dvouletý šampión a dvojnásobný klasický vítěz Lagaro byl jako roček nabízen za 250.000,-Kč a jako dvouletého šampióna jej bylo možné koupit za 500.000,-Kč.
Jeho dvouletou a exteriérově výjimečnou nestartovavší sestru Lady Pulpit je nyní možné koupit za 300.000,-Kč. Bonys, třetí v Derby a třetí ve VJC Slovenska, byl jako roček nabízen také za 250.000,-Kč a po dvouleté sezóně stál jen 300.000,-Kč a jeho sestra Bella Bonita byla jako roček prodána za 200.000,-Kč. Dosud našim jediným startovavším dvouletkem je vítězná Argami, kterou např. nabízíme za 200.000,-Kč. Výše uvedené ceny zveřejňuji také proto, že jsme se opakovaně setkali s tím, že někteří importéři vypráví svým klientům, že u nás stojí koně milióny.

Lagarova polosestra
Lagarova dvouletá polosestra Lady Pulpit je, stejně jako většina koní stáje DAR, k prodeji. Chovatel si ji cení na 300 tisíc korun.

Myslíte, že tuto situaci nezmění ani významné úspěchy českého chovu v posledních dvou letech?
Těžko říct, ale možná je snazší dosáhnout úspěchů v chovu než změnit myšlení lidí. V Česku je situace pro nás chovatele opravdu složitá, protože, jak jsem již dříve popsal, bonitní majitelé nakupují v zahraničí a ti ostatní, kteří by rádi koupili, na to většinou nemají peníze. Např. běžný německý majitel, pokud má možnost, vždy upřednostní nákup od německého chovatele a to i za mírně vyšší cenu. Bohužel naše mentalita je asi jiná a bohatý český majitel raději zaplatí více německému nebo francouzskému chovateli, než aby na něm „vydělával někdo od nás“. Je to trochu začarovaný kruh, ve kterém podrážíme nohy sami sobě. V tomto ohledu jsem očekával, že alespoň elity českého turfu půjdou příkladem. Pokud by český chov získal např. pouhých 10% z hodnoty koní importovaných v jediném roce, jejichž výkonnost následně nepřekročila rámec III. kategorie, tak byl by na řadu let finančně zajištěn.
Na setrvačnosti myšlení finančně zajištěných majitelských struktur se nepochybně podepsala absence kvality českého chovu v uplynulých desetiletích. Toto podle mého názoru v posledních letech neplatí a kvalita chovu třeba v Rabitu Trhový Štěpánov nebo u některých owner-breederů má jednoznačně nadprůměrné evropské parametry. Dovolím si tvrdit, že v současnosti jsou dvě třetiny dostihových koní v Německu, Francii, Anglii nebo Irsku odchovávány v horších podmínkách. Bohužel negativní názor na české odchovance silně přiživují nejrůznější poradci, zprostředkovatelští agenti a někteří trenéři, kteří řadu let z masovém importu západoevropského chovatelského odpadu finančně profitují. Je jasné, že zaměstnaný podnikatel nemá šanci proniknout do tohoto „handlířského světa“ a pro lidi, kteří se v něm orientují, se tak otevírá velice snadná cesta, jak tyto „hejly“ pořádně oškubat. Modus operandi je opravdu prostý, stačí ve správný okamžik polechtat ego, upozornit na „super nákupy“, šikovně připomenout importované Derby vítěze, taktně přejít miliony vynaložené za dovezené bezejmenné hrdiny a pak už jen stačí přihodit „tajnou“ informaci od stájníka nebo pracovního jezdce a hurá, jede se nakupovat. Nerad to přiznávám, ale do tohoto klubu hejlů jsem také patřil.

theagirl MG
Thea Girl s hřebečkem po Mikhailu Glinkovi

Čeští chovatelé v minulých letech přišli o klíčovou část podpory své produkce – o majitelské prémie. Jak se díváte na jejich zrušení a jak obecně vnímáte podporu domácího chovu ze strany Jockey Clubu či Svazu chovatelů a majitelů?
Každé vedení JC si musí především ujasnit, zda český chov opravdu chce či nikoliv. Odpověď na tuto zásadní otázku je tím, co předurčuje veškerá další rozhodnutí. Pokud je odpověď kladná a likvidaci českého chovu si odpovědní činovníci nepřejí, pak bude nezbytné najít cesty a urychleně přijmout opatření, která tomu zabrání. Nevěřím tomu, že by si současné vedení JC ČR přálo likvidaci českého chovu, jen je asi chybou, že v něm není žádný skutečný chovatel a proto zájmy českého chovu nikdo ve skutečnosti nehájí. Podle mého názoru, nelze existenci dostihového provozu separovat od chovu anglického plnokrevníka, neboť jedno bez druhého nemůže existovat. Všude tam, kde se o to pokusili, pominu-li extrémy jako Hongkong, kde se koně opravdu chovat nedají, dostihový provoz živoří nebo skončil. Nechci zde omílat podstatu dostihů a chovatelských zkoušek, ale jen při pochopení této podstaty lze přijímat správná rozhodnutí. Současnou situaci navíc komplikuje nesmyslný boj mezi významnými aktéry dostihového prostředí, který vede k tomu, že jsou v zápalu boje ad hoc přijímána rozhodnutí a to bez domýšlení jejich dopadů na chov i dostihový provoz. Z podstaty věci je ale zřejmé, že z této bitvy nemůže vzejít žádný vítěz, budou jen oběti a poražení. Český chov opravdu nemá v posledních letech na růžích ustláno, ale ironií osudu je, že právě v tomto nejtěžším období se prezentuje nejlepšími výsledky. Jsem za to opravdu rád i z toho důvodu, že se jedná o velice pádnou odpověď na otázku, zda má nebo nemá smysl chránit a podporovat český chov.
V posledním období jsem často dotazován na to, co si myslím o majitelských nebo chovatelských prémiích, které byly snad jen dočasně zrušeny. Odpovídám, že není vůbec důležité, co si o nich já myslím, ale podstatné je k čemu slouží a čeho lze jejich vhodným použitím dosáhnout. Je to zkrátka jeden z nástrojů na podporu a ochranu domácího chovu, jehož optimální využití dokonale ilustruje francouzský dostihový provoz. Dovolím si tvrdit že, bez jejich existence by již byl francouzský chov dávno „zválcován“ levnější irskou a anglickou nadprodukcí. V některých našich dostihových médiích je neustále veleben francouzský sázkový systém, který je nepochybně efektivní a spoluvytváří potřebné zdroje, ale ještě větší význam má osvícená politika vedení France Galop právě v oblasti využití těchto protekcionářských nástrojů. Velmi štědré majitelské a chovatelské prémie, k tomu významný podíl dobře honorovaných dostihů vyhrazených pouze koním francouzského chovu, masivní podpora domácích plemeníků + vysoké farmářské dotace je něco, o čem si český chovatel a majitel může nechat jenom zdát. Je zřejmé, že vedení France Galop pochopilo, že bez širokého a rozvíjejícího se chovu by byl i samotný dostihový provoz odsouzen k zániku. Příklad Rakouska a jeho elitářské centralizace je dostatečně výmluvný. Je neuvěřitelné, že titíž lidé, kteří si cíleně za velké peníze kupují koně francouzského chovu, aby získali nárok na francouzské majitelské prémie, podporují jejich zrušení v ČR. Podstata je taková, že již nákupem takového koně byl významně podpořen francouzský chovatelský průmysl a neomezené využití takového koně v českých dostizích bez jakékoliv ochrany domácího chovu má velmi silné devastující následky. Importní poplatek ve výši 25.000,- Kč je v kontextu škody způsobené českému chovu naprosto směšný a navíc z něj žádný chovatel nikdy nedostal ani korunu. Jsem přesvědčen, že v takových podmínkách by žádný francouzský chovatel nepřežil ani jeden rok.

Jaké vidíte další možnosti pro zlepšení českého chovu?
Abych byl spravedlivý, tak všechny problémy českého chovu nesouvisí jen s nastavením podmínek a přístupem vedení JC, ale za řadu z nich si můžeme mi sami, tím míním nás, české chovatele. Snaha za žádnou cenu nepodpořit konkurenci bude též významným negativním faktorem ovlivňujícím naší chovatelskou praxi. V zahraničí si chovatelé na trhu konkurují, ale zároveň dokáží spolupracovat. Bez kvalitních plemeníků dobrý chov prostě není možné dělat a kvalitní plemeníky nelze získat, prověřit a ani udržet bez dostatečné koncentrace klisen. Jejich rozdrobení neprospívá nikomu a ničemu. Většina českých chovatelů-majitelů majících tři a více klisen se domnívá, že by měli mít vlastního „plemeníka“ a v řadě případů si ho také pořizují. Důvodem je snaha ušetřit na připouštěcích poplatcích a také vydělat nějakou korunu na důvěřivcích z okolí, které lze přesvědčit o tom, že právě ten jejich hřebec je tou skrytou chovatelskou hvězdou budoucnosti. Domnívám se, že podstatou chovu jsou kvalitní klisny, které by se měly dostat v rámci možností k co nejlepšímu a individuálně vybranému hřebci bez ohledu na to, kde příslušný hřebec stojí. Místo boje by zde měla nastoupit především spolupráce, díky které by se mohl český chov i jako celek někam posunout.

Brittany MG
Letošní potomek dvojnásobné klasické vítězky Brittany, hřebeček po Mikhailu Glinkovi

Vraťme se zpátky k Vašemu středisku. Na přelomu roku se díky novým akvizicích na poli plemenných hřebců Vaše centrum, snad jako jediné z bývalého východního bloku, dostalo na stránky předních dostihových periodik jako Racing Post či European Bloodstock News, psalo se o něm i v německých Turf-Times. Pocítili jste to na zájmu o Vaše středisko?
Určitě to mělo velmi příznivý dopad na obecné povědomí o existenci centra DARHORSE. Zazou, Michail Glinka a zejména Majestic Missile nás opravdu dostali na chovatelskou mapu Evropy. Díky tomu jsme získali přes 40 zahraničních klisen pro naše plemeníky, z nichž se k nám řada přesunula na trvalý odchov. Ve všech případech se jednalo o lidi dlouhodobě působící v dostihovém prostředí.

To by mohla být cesta jak oslovit a získat nové majitele, ne?
Ano, máte pravdu, ale získání zcela nových klientů-majitelů je náročný a dlouhodobý proces založený na osobních jednáních a důvěře. Musím říci, že váhám, zda lze s čistým svědomím tyto potencionální majitele vtáhnout do českého dostihového prostředí. Jsem asi idealista, ale podle mého názoru by majitelství dostihového koně mělo být vstupenkou do klubu ctihodných dam a džentlmenů, tj. lidí majících určitý nadhled a společenskou úroveň, která se neměří velikostí konta ani značkou auta. Jaká je realita musí posoudit každý sám, ale mělo by se jednat především o zábavu a životní styl, nikoliv o závistí nasycený „boj na život a na smrt“. Celková kultivovanost prostředí spojená s dodržováním elementárních pravidel slušnosti je tím, co zde opravdu chybí a myslím si, že v tomto ohledu nejvíce zaostáváme za západní Evropou. O tomto problému se moc nemluví, ale do prostředí s nepřátelskou atmosférou se žádný rozumný člověk nepohrne, tedy pokud se mu dostihy nestaly životní drogou. Snižuje se tak počet majitelů a trenéři i chovatelé přicházejí o možné nové klienty, což dále zakonzervovává poněkud zatuchlé status quo. Za tento stav neseme odpovědnost všichni, co se v dostihovém prostředí pohybujeme.

Jak jste spokojen se současnou kolekcí Vašich plemeníků a s jejich prvními potomky?
Pokud mám být chovatelem nikoliv množitelem, tak nemohu být nikdy zcela spokojený, ale v rámci našich současných možností představuje stávající kolekce plemeníků maximum možného. První ročkové i letošní hříbata po Mikhailu Glinkovi vypadají skvěle a vkládáme do nich velké naděje. Bully Pulpit potvrzuje svoji kvalitu a je opět mezi nejlepšími domácími plemeníky. Majestic Missile je v současnosti podle výsledků potomstva v blacktype dostizích nejúspěšnějším plemeníkem ve střední Evropě a takřka všichni jeho potomci, kteří běhají v tomto regionu, dosahují nadstandardních výsledků. Midshipse bude možné hodnotit po této sezóně, kdy mu vyběhnou první u nás narození dvouletí, kteří se zatím jeví v tréninku velmi dobře. Největší hvězdou a nejžádanějším plemeníkem je v současnosti Zazou, na jehož první hříbata se v příštím roce moc těším. Jak jsem již dříve několikrát avizoval, mým chovatelským snem je získat ještě jednoho kvalitního plemeníka po Oasis Dream a věřte mi, že pro splnění tohoto snu dělám opravdu maximum.

A slovo na závěr?
Veškeré výše uvedené názory jsem neříkal proto, že jsem s někým nebo proti někomu, ale pouze ve snaze objasnit současnou problematiku českého chovu anglického plnokrevníka a také s nadějí, že by to mohlo přimět všechny zainteresované udělat maximum pro jeho záchranu. Možná mne někteří budou považovat za nenapravitelného optimistu, ale pevně věřím, že se tak stane. 

Miloslav Vlček








    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net

Real time web analytics, Heat map tracking