Před pár týdny jsme se věnovali datům z letošní připouštěcí sezóny v Severní Americe. Nyní se podíváme, jaká byla připouštěcí sezóna v Anglii a Irsku - opět především z pohledu nejžádanějších plemeníků a aktivity jednotlivých paternitních linií.

Zajímavé může být především srovnání s daty z předloňské sezóny, které nám ukáže trendy, panující v Anglii a Irsku.

Nejprve se podívejme se na tabulku nejžádanějších plemeníků. Na její čelo se letos dostal, podle údajů Return of Mares, Galileův syn Soldier of Fortune, který se letos přestěhoval z francouzského Haras Du Logis do irského Beeches Stud, NH pobočky Coolmoru, a v novém domově připustil 304 klisen. I na dalších místech žebříčku nejvytíženějších plemeníků najdeme hřebce v National Hunt chovu, jako je trojice Monsunových synů Getaway (299 klisen), Ocovango (274) a Shirocco (248). Monsun byl naprosto mimořádným plemeníkem a zřejmě poslední nadějí kdysi vládnoucí dynastie Blandford na přežití. Bohužel dnes, ač je v kolébce turfu o jeho syny mezi chovateli velký zájem, zdá se, že dny této linie budou brzo sečteny, neboť těžko lze očekávat, že z překážkového chovu vyvstane nová hvězda, která linii posune o další generaci dál. Ale třeba mé pesimistické úvahy změní v Německu působící Maxios.

Nejvytíženější plemeníci v roce 2016 ve Velké Británii a Irsku

Zatímco plemeníci z vytrvaleckých linií jsou dnes velmi žádaným zbožím spíše v National Hunt chovu, v rovinovém touží většina chovatelů po nositelech ranosti a rychlosti. Nemůže být proto překvapením, že byl opět nejvytíženějším rovinovým plemeníkem Danehillův syn Kodiac, excelentní producent dvouletých koní a polobratr dalšího z nejžádanějších plemeníků současnosti Invincible Spirit, který připustil 232 klisen. Druhým nejžádanějším rovinovým plemeníkem byl pro změnu Danehillův vnuk Zoffany po Dansili, který připustil 208 klisen. Ale i v chovu pro rovinové dostihy jsou zdroje vytrvalosti, alespoň na té nejvyšší úrovni, cenným zbožím, jak dokazuje 207 klisen, které připustil vítěz Epsom Derby Camelot, který bude mít příští rok na dráze první dvouleté.

Montjeův syn Camelot je vnukem Sadler’s Wellse, který je díky své popularitě jak v rovinovém, tak National Hunt chovu, dané skvělými výsledky v obou disciplínách, dnes jednou z nejžádanějších krví mezi anglickými a irskými plemeníky. Nicméně ještě žádanější jsou plemeníci z Danzigovy linie, a pokud bychom pominuly National Hunt chov, v němž je pozice plemeníků z Danzigovy linie podstatně slabší než pozice synů a vnuků Sadler’s Wellse, byl by její náskok ještě větší. Obě linie ale postupem času získávají další a další pozice. V sezóně 2014 plemeníci těchto dvou linií připustili v Anglii a Irsku 53,5% všech klisen, letos to bylo už 58,9%. Růst jejich podílu je samozřejmě odrazem úspěšnosti na dráze, nicméně je na úkor dalších linií a posiluje tak trend zužující se krevní základny a potlačování řady dříve velmi silných linií. O Blandfordovi již byla řeč, ten si alespoň udržuje silnou pozici v překážkovém chovu, smutný je ale osud dalšího z někdejších titánů Hyperiona. Jeho linii letos v anglickém a irském chovu zastupovali jen dva plemeníci, synové Bahamian Bounty. V chovu debutující vítěz July Stakes Anjaal připustil 194 klisen, Pastoral Pursuits již jen 18.

Ptáte-li se po nejúspěšnějších otcích plemeníků, jistě nebude překvapením jméno na jejich čele. Ano, je jím Galileo. Coolmorský velikán kráčí ve šlépějích svého otce Sadler’s Wellse, a to v mnoha směrech. Jistě si pamatujete, že ač dal Sadler’s Wells celou řadu šampiónů a úspěšných plemeníků, jeho skuteční nástupci se objevili až v době, kdy jeho kariéra končila. Možná právě tento fakt hrál hlavní roli (nač připouštět nadějného syna, když máme možnost svou špičkovou klisnu poslat k samotnému šampiónovi), proč se Galileo a Montjeu jako skuteční nástupci zjevili až v závěru kariéry Sadler’s Wellse a třeba nás totéž čeká i v případě Galilea. Nicméně jeho synové jsou dnes, stejně jako synové Sadler’s Wellse, žádaní nejen v rovinovém, ale i v National Hunt chovu. To je důvodem proč jeho synové letos v Anglii a Irsku připustili více jak 10% všech klisen, a pokud k tomuto počtu připočtěme i samotného Galilea a také již jeho vnuky, syny New Approache a Teofila, připustili hřebci z Galileovy linie 11,5% všech chovných klisen Anglie a Irska, což je u stále žijícího plemeníka mimořádný podíl.

Vycházející hvězdou mezi otci plemeníků, a v tomto případě jen a pouze rovinových, je již výše zmíněný Invincible Spirit. Ten měl v ostrovním chovu letos 7 synů, kteří dohromady připustili 870 klisen a žádný z nich nedostal méně jak 100 partnerek. Otec Lawmana či Zebedee má velmi dobře nazbrojeno i do budoucna mezi hřebci, jejichž potomci na dostihový debut teprve čekají. Osobně velmi věřím Kingmanovi, z něhož jak díky jeho pedigree, dostihovému projevu a famóznímu zrychlení, které předváděl, tak i díky skvělé příležitosti, kterou mu Juddmonte dává, by mohl vyrůst opravdu mimořádný plemeník. Dodejme, že tři vnuci Invincible Spirit, Ivawood, Brazen Beau a Most Improved, připustili dohromady dalších 308 klisen.

Linii Northern Dancer ale nezastupují jen Sadler’s Wells a Danzig. Rok od roku roste i větev založený Try My Bestem, která se, především díky Dark Angelovi, stala dnes synonymem rychlosti. V roce 2014 zástupci linie Try My Best připustili 928 klisen, letos již 1191. Roste i podíl plemeníků Mr Prospectorovy linie, kteří před dvěma lety připustili 1805 klisen, ale letos již 2395. Jedničkou zůstává Dubawi, nejžádanější plemeník letošní sezóny v Anglii, ale neměli bychom přehlédnout rostoucí vliv Nayefa a jeho synů a vnuků, k nimž náleží i šampión plemeníků s prvním ročníkem na dráze Sir Prancealot.

Paternitní linie podle počtu připuštěných klisen

Zájem o plemeníky jiných linií než těch směřujících k Northern Dancerovi či Mr Prospectorovi vesměs klesá. Například k linii Never Bend, otci Mill Reefa či Rivermana, směřovali letos partneři pouhých 342 v Anglii a Irsku připuštěných klisen, linie Teddy už například téměř vymizela. Na druhou stranu lze sledovat specializaci některých linií větve Northern Dancer, a tak by při zužování krevní základny mohla být alespoň zčásti zachována určitá diverzita i uvnitř dříve jednolitějších linií. Co to přinese budoucnosti plnokrevníka, na to si budeme muset počkat.

Miloslav Vlček
Přetištěno ze serveru Blacktypepedigree.com 

Inzerce

• Předchozí
• Další