Kvalitní seno hrálo, hraje a bude hrát ve výživě koní, a to bez ohledu na věk, plemeno i způsob využití jedince, významnou, ba možno říct klíčovou roli. Je nezbytné pro správné trávení, produkci tepelné energie i psychickou pohodu. Platí to však o senu kvalitním, suchém a voňavém z luk s pestrým složením trav, usušené, lisované a skladované za optimálních podmínek.
Jedním z největších problémů, k nimž při špatné technologii sklizně nebo nevhodném skladování dochází, je výskyt mykotoxinů. Mykotoxiny se v seně, používaném pro výživu koní, objevují mnohem častěji, než bychom si mohli myslet. Jejich četnost a koncentrace ale značně kolísá právě podle podmínek výroby sena a jeho skladování.
Desetina vzorků sena obsahuje klinicky významné koncentrace mykotoxinů
Z dostupných evropských a středoevropských průzkumů, vyplývá, že stopy mykotoxinů lze laboratorně prokázat zhruba u 30 - 70% vzorků sena. Klinicky významné a tedy rizikové koncentrace se naštěstí vyskytují mnohem méně často - přibližně u 5 - 15% vzorků. Je důležité si uvědomit, že ve většině případů, kdy se mykotoxiny v seně objeví, se nejedná o výskyt jediného toxinu, ale více druhů, tzv. koktejlu. Problémem při výživě koní je, že i nižší dávky mohou dlouhodobě působit potíže, protože koně jsou na některé mykotoxiny citlivější než přežvýkavci.
V seně pro koně se nejčastěji nacházejí Zearalenon (ZEA), který má negativní vliv na reprodukci, Deoxynivalenon (DON), způsobující nechutenství a následné hubnutí koně, T-2 / HT-2 toxiny, které škodí sliznicím a imunitě koně. Vzácnější, ale o to nebezpečnější jsou Aflatoxiny či Ochratoxin A, který je méně častý, ale velmi rizikový kvůli poškozování ledvin.
Infekce nejen špatnou technologií sklizně a skladování
Mykotoxiny se v seně vyskytují nejčastěji poté, když bylo seno sklizeno a lisováno při vyšší vlhkosti (více jak 15-17%), došlo k zapaření nebo zahřívání balíků, obsahovalo prach, plísňové povlaky nebo bylo skladováno v nevětraném vlhkém prostoru. Proto je dodržování správné technologie sklizně a skladování hlavní cestou, jak se výskytu mykotoxinů bránit.
Je ale nutné si uvědomit, že mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity produkované plísněmi (houbami) a mohou se v seně objevit i při dodržení všech technologických postupů sklizně a skladování. Nejčastější a nejvíce podceňovanou cestou, jakou se mykotoxiny dostanou do sena, je infikování rostliny už během vegetace. K infekci dochází při stresu rostlin (sucho nebo naopak přemokření), při poškození porostu kroupami, hmyzem ale i sešlapáním nebo při velkém kolísání teplot a vlhkosti. Mykotoxiny se tak vytvoří ještě v živé rostlině a při sušení sice plíseň může odumřít, chemicky stabilnější mykotoxin ale v rostlině zůstává. Seno tudíž může obsahovat mykotoxiny i bez viditelné plísně. Může vypadat a vonět normálně, přesto může obsahovat nebezpečné koncentrace těchto látek. Jejich postupná kumulace negativně ovlivňuje reprodukci, růst a vývoj mladých koní, způsobuje dýchací potíže a snižuje výkonnost sportovních i dostihových koní.
Fitmin Faktor jako cesta k redukci rizika
Jednou z možností, jak se tomuto neviditelnému nebezpečí bránit, jsou vyvazovače mykotoxinů. Patentovaný vyvazovač mykotoxinů je součástí i Fitmin Faktoru, speciální formule biologicky účinných látek, kterou obsahují jak extrudovaná krmiva společnosti Fitmin, tak i její granulovaná krmiva a müsli.
To ale není jediný benefit Fitmin Faktoru. Vedle vyvazovače mykotoxinů obsahuje kvasinkové extrakty s obsahem vysoko koncentrovaných esenciálních a funkčních živin, které zvyšují schopnost odolávat různým nemocem. Vysoký obsah nukleotidů podporuje imunitní systém a zlepšuje trávení živin.
Další funkční živinou, obsaženou ve Fitmin Faktoru, je Inositol, který je důležitý pro správnou nervovou činnost. Fitmin Faktor je také zdrojem funkční vlákniny, manano-oligosacharidů. Mananoví oligosacharidy zlepšují zdravotní stav střev, snižují růst a působení střevních patogenů a posilují humorální imunitu. Významným benefitem Fitmin Faktoru je také bohatá přítomnost Omega 3 mastných kyselin, které působí na posílení obranyschopnosti organismu.
Miloslav Vlček





