Pokud pomineme Blessed Kiss (Kentucky Dynamite), která se nám ztratila z očí někde v Rusku, kde na drahách v Pjatigorsku, Moskvě a kazašské Alma-Atě dosahovala velmi dobrých výsledků, působí nyní v chovu dvě vítězky Českého derby. Zatímco v roce 2022 úspěšná Queen of Beaufay (Zarak) už má v přípravě Dalibora Töröka svého prvního potomka dvouletou Queen of Queens (Mare Australis), Abhu (Zelzal), která vyhrála následující ročník naší modré stuhy, letos čeká první připuštění. Za partnerem odjede do zahraničí.

Kdybyste nyní Abhu navštívili ve stájích chovatelů Václava Hulínského a Martiny Topinkové ve Dvorcích u Lysé nad Labem, možná byste ji ani nepoznali. Klisna, která se na dráze ukázala naposledy v červnu 2024, po odchodu z tréninku a při přípravě na start chovné kariéry dost zmohutněla. “Je připravená na připouštěcí sezónu,” komentuje to Václav Hulínský. Nutno dodat, že v podobné formě jsou i tři zbylé chovné klisny, které dnes ve Dvorcích stojí.

Abha už málem byla připuštěná loni, ale nakonec by připuštění vyšlo až někdy v červnu, a chovatelé se rozhodli, že bude lepší počkat. A to nejen kvůli případnému pozdnímu hříběti, ale i proto, že s prázdnou klisnou se mnohem snáz a ekonomičtěji cestuje za připuštěním do zahraničí.

Pravě tam má letos vyrazit také Abha. “Jako prvního partnera jsem jí vybral hřebce River Tiber,” předkládá svůj chovatelský plán Hulínský. River Tiber je synem loni předčasně uhynulého Wootton Bassetta, který letos vstoupí do druhé připouštěcí sezóny. Hřebec, který rok před Trávníčkovým odchovancem Rashabarem (Holy Roman Emperor) zvítězil v Coventry Stakes (Gr.2) v Ascotu, má i jinak kariéru podobnou nejúspěšnějšímu odchovanci Haras de Beaufay. Jako dvouletý obsadil třetí místa v Prix Morny (Gr.1) a Middle Park Stakes (Gr.1), ve třech letech mj. finišoval třetí v Irish 2000 Guineas (Gr.1). Loni patřil ve Francii k nejžádanějším plemeníkům a mezi jeho 134 partnerkami bychom našli i vítězku Oaks Zariyanku (First Defence).

Do Francie vyrazí na připuštění také vítězka Ceny tříletých klisen (I.k.) třetí ze St. Leger (L) Ile Jones (Zambezi Sun), jejíž tříletý syn Islet po Nagano Gold se ve Dvorcích připravuje na svůj debut. “Pro ni jsem vybral letos v chovu debutujícího Internaute, listed vítěze, jehož oba rodiče - Sea The Stars i Solemia, zvítězili v Ceně Vítězného oblouku,” představuje chovatel dalšího partnera své klisny. Třetí z klisen, které budou letos připouštěny, Mandurova dcera Tarsamis, zřejmě navštíví Prince Gibraltara (Rock of Gibraltar). “Je to prověřený hřebec a stojí poměrně blízko na Haras de Cercy,” vysvětluje Hulínský.


River Tiber, foto YouTube

Alternativa jménem Anodin

Pevné rozhodnutí ale ještě nepadlo, alespoň co se týká prvních dvou klisen. “Ještě zvažuji, jestli je dobré připustit obě v chovu neprověřené klisny začínajícími hřebci, jestli raději nezvolit plemeníka, u něhož už vím, co mohu očekávat, i když co jsem zatím viděl, tak první hříbata po River Tiber vypadají dobře,” přemýšlí chovatel. Svou roli bude hrát i ekonomické hledisko. “Uvidím, jakou se mi podaří usmlouvat cenu. U některých hřebců jsou majitelé ochotni jít na rozumnou dohodu, aby hřebci zajistili co nejvíce klisen a také proto, aby si zajistili platby za ustájení klisen. U těch lacinějších hřebců je to mnohdy víc než celý připouštěcí poplatek,” počítá.

V záloze tak má hřebce, který je už dostatečně prověřený a po kterém má březí svou čtvrtou chovnou klisnu Kobi (Toylsome) - pravého bratra legendární Goldikovy hřebce Anodin (Anabaa). “Od jeho držitele dostanu velmi dobrou cenu, hřebec už dal hromadu vítězů a líbí se mi i přístup chovatele, který mi přijde, alespoň z toho, co jsem tam loni viděl, velice erudovaný,” překládá chovatel svůj alternativní plán. “Anodin je vnukem Danziga, z jehož linie pochází i Abha, takže ani krevně to není žádný nesmysl, i když třeba River Tiber by se na ni krevně hodil lépe.”

Ale nejen krev a výsledky v chovu jsou pro chovatele důležité, jakého hřebce vybrat. Stále více se dívá po kostře plemeníka a hledá ty se silnou holení. “Čím jsem starší, tím je “podvozek” plemeníka pro mě důležitější kritérium. Kůň může vypadat skvěle, mít bojovné a silné srdce, ale prostě musí do cíle doběhnout. A když má slabé nohy, může být problém,” říká. “Navíc se to hodně dědí,” dodává chovatelova partnerka Martina.

Připouštění každý druhý rok

Klisny z Dvorců se nepřipouštějí každý rok, ale jen obrok. “Když chci klisnu připouštět v zahraničí, je to jednodušší. Když bych tam jel s březí klisnou, musím ji přivézt mnohem dřív, hřebí se tam, také nejde cestovat zpátky s malým hříbětem, takže tam klisna stráví minimálně 4 měsíce a když to pak spočítám, nedává mi to ekonomický smysl. Vozit ji tam prázdnou dává smysl větší a musíme postupovat ekonomicky,” vysvětluje. I tak ale říká, že pokud by některého z těchto připuštění narozených ročků chtěl prodat, nemůže jít pod 200 tisíc. “Na druhou stranu, ve Francii na dražbě si taky pod 10 tisíc eur slušného koně nekoupíte. To musí být náhoda, výjimka. A to nepočítám, že na dražbě se koně prodávají bez DPH, je nutno dále zaplatit dovozní poplatek, agentovi a cena je nakonec úplně jiná, než za co jste ho vydražil.”

Klisny poveze do Francie až v březnu, aby hříbata, až se narodí, mohla rovnou do výběhu. Ty dvorecké se díky blízkosti Labe mohou chlubit nejen kvalitním složením půdy, ale i vysokou hladinou spodní vody. “Díky ní máme pastviny zelené i v době, kdy jsou letní vedra a sucho a jinde už jsou spálené,” pochvaluje si zdejší podmínky Martina Topinková. 

Společně se svým partnerem už netrpělivě vyhlíží nejen začátek připouštěcí sezóny a cestu klisen za hřebci do Francie, ale i start sezóny dostihové. Čas si krátí i pohledem na roční naděje, které se ve Dvorcích, zatím bohužel jen v malých pískových výbězích kolem stájí poznamenaných nedávnou nadílkou sněhu a současným deštěm, prohánějí a už se těší na zelené pastviny. I tyto naděje jsou výsledkem připuštění ve Francii - hřebeček z Tarsamis po Mondialiste (Galileo) a kobylka z Ile Jones, jejímž otcem je nám dobře známý Bathyrhon (Monsun). Na podzim do tréninku, zatím si užívají bezstarostného mládí. Při pohledu na ně i při poslechu plánů rodiny, která zasvětila život koním, Vám rozhodně nepřijde, že český chov v těchto pro něj těžkých časech ztrácel perspektivu a naději na další rozvoj. Naopak.

Miloslav Vlček

• Další